BEGIN:VCALENDAR
VERSION:2.0
PRODID:-//TapTime//TapTime//CS
CALSCALE:GREGORIAN
METHOD:PUBLISH
BEGIN:VEVENT
UID:event-13763@taptime.fun
DTSTAMP:20260827T084128Z
DTSTART:20270211T170000Z
DTEND:20270211T180000Z
SUMMARY:J. S. BACH & C. P. E. BACH
DESCRIPTION:JOHANN SEBASTIAN BACHOrchestrální suita č. 4 D dur BWV 1069\\nBraniborský koncert č. 1 F dur BWV 1046\\nCARL PHILIPP EMANUEL BACHMagnificat Wq 215 (hamburská verze)\\nSilentium! ensembleumělecká vedoucí Tereza Válková\\nFilharmonie Brnodirigent John Butt cembalo„Orchestrální hudba J. S. Bacha nabízí nádherný\\, jiskřivý obraz hudby jako pohybu – pohybu\\, který zahrnuje hmotu\\, lidské tělo i spalující proudy emocí. Bachův talentovaný syn Carl Philipp Emanuel toto všechno zdědil\\, avšak vydal se novým směrem\\, prodchnutým nečekanými zvraty a zesílenými citovými okamžiky. Magnificat\\, stojící na pomezí církve\\, osvíceného rozumu a nespoutaného lidství\\, shrnuje možná celé osmnácté století.“ John Butt\\nŠest Braniborských koncertů (BWV 1046–1051) a čtyři orchestrální suity (BWV 1066–1069) patří ke skvostům orchestrální tvorby Johanna Sebastiana Bacha a instrumentální hudby vrcholného baroka vůbec. Braniborské koncerty Bach věnoval roku 1721 markraběti Christianu Ludwigu Braniborskému. Vykazují invenční bohatství po stránce zvukové\\, kompoziční i citově obsahové. Názorně se v nich projevuje přechod od skupinového koncertu k sólistickému. V Prvním braniborském koncertu F dur koncertantní nástrojová skupina (concertino) sestává ze tří hobojů\\, fagotu\\, dvou lesních rohů a houslí\\; jejich skupinové koncertování se střídá s tutti orchestru. Zvláštností tohoto koncertu je jeho zakončení tanci – menuetem s triem\\, polonézou a zase menuetem s novým triem.„Braniborské koncerty jsou nejčistším projevem Bachova polyfonního stylu. Tak živě nemohl předvést výstavbu skladby ani na varhanách\\, ani na klavíru. Jenom orchestr mu dovoluje absolutní svobodu v používání a seskupování obligátních hlasů.“ Albert Schweitzer\\nOrchestrální suity představují protipól k Braniborským koncertům. Každá z nich je tvořena závažnou francouzskou ouverturou a sledem několika tanců\\, většinou též francouzského původu. Bach napsal tyto suity v Köthenu\\, a když v roce 1729 převzal vedení Telemannova Collegia musica v Lipsku\\, sáhl po těchto dílech a dal jim definitivní podobu (někteří badatelé kladou vznik třetí a čtvrté suity až do Bachova lipského období). Čtvrtá suita D dur má nejbohatší obsazení a zvukově je tak nejpompéznější.„V tanečních melodiích těchto suit se zachránil pro naši dobu kus zapadlého světa\\, světa grácie a elegantnosti.“ Albert Schweitzer\\nCarl Philipp Emanuel Bach\\, druhý nejstarší syn J. S. Bacha a jeho první manželky Marie Barbary\\, studoval právo\\, ale celý život zasvětil hudbě. Magnificat komponovaný ve slavnostní tónině D dur je jeho nejstarším dochovaným významným vokálně-instrumentálním dílem\\, vykazujícím jisté spřízněné znaky se skladbou jeho otce na týž latinský text. Magnificat C. P. E. Bacha byl poprvé proveden v Lipsku roku 1749\\, ještě za života J. S. Bacha. Několikrát zazněl i později\\, mj. v letech 1779 a 1786 v Hamburku\\, a to ve verzi pro orchestr rozšířený o tři trubky a tympány.„Ve skladbě a ve hře na klavír jsem měl jediného učitele – svého otce.“ P. E. Bach\\nBeseda s dramaturgem a jeho hosty se koná v 18.00 v ředitelském salonku. Kapacita je omezena\\, rezervujte si své místo na adrese besedy@filharmonie-brno.cz do středy 12.00 hodin v týdnu\\, kdy se koná koncert.\\n
END:VEVENT
END:VCALENDAR