BEGIN:VCALENDAR
VERSION:2.0
PRODID:-//TapTime//TapTime//CS
CALSCALE:GREGORIAN
METHOD:PUBLISH
BEGIN:VEVENT
UID:event-9107@taptime.fun
DTSTAMP:20260826T113403Z
DTSTART:20270121T170000Z
DTEND:20270121T180000Z
SUMMARY:LEDNOVÉ JEDNIČKY
DESCRIPTION:BŘETISLAV BAKALA Scherzo pro komorní orchestr\\nBOHUSLAV MARTINŮ Klavírní koncert č. 1 D dur H 149\\nFELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY Symfonie č. 1 c moll op. 11\\nMarek Kozák klavír\\nFilharmonie Brnodirigent Robert Kružík\\nKoncertu\\, který se uskuteční v lednu\\, prvním měsíci v roce\\, dominuje číslo jedna. Program zahrnuje První symfonii c moll Felixe Mendelssohna Bartholdyho\\, První klavírní koncert D dur Bohuslava Martinů a Scherzo vůbec prvního šéfdirigenta brněnských filharmoniků Břetislava Bakaly. Břetislav Bakala přišel na svět 12. února 1897\\, od jeho narození uplyne v příštím roce 130 let. Byl významnou dirigentskou osobností hudebního Brna první poloviny 20. století\\, horlivým propagátorem tvorby českých a moravských skladatelů. Scherzo pro velký orchestr (1922) složil v době\\, kdy navštěvoval mistrovskou školu Leoše Janáčka\\; o pět let později dílo upravil pro menší orchestr – patrně to souviselo s provedením Scherza v brněnském Radiojournalu\\, kde Bakala tehdy začal působit jako klavírista a záhy jako druhý kapelník. Později stanul v čele Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a v roce 1956 – když se toto těleso sloučilo se Státním symfonickým orchestrem kraje brněnského a zrodila se tak Státní filharmonie Brno – se stal prvním šéfdirigentem nově založeného orchestru\\, který vedl do svého skonu v roce 1958. Bohuslav Martinů napsal pět koncertů pro klavír a orchestr\\, z nichž První klavírní koncert D dur byl poprvé uveden před 100 lety: 21. listopadu 1926 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Českou filharmonii dirigoval Robert Manzer\\, sólistou byl Jan Heřman.„Skladatel\\, kříse zde concerto grosso\\, navazuje na hudbu z první poloviny XVIII. věku. Klavír (hrál virtuosně prof. Heřman) má tu roli sólisty\\, ale hned zase ustupuje v rámec instrumentálního souboru\\, jímž je komorní orchestr. V díle p. Martinů – zvláště ve volné větě a také v úvodním Allegru – jsou místa\\, která žijí duchem a vydechují vůni hudby XVIII. století a působí rozkošným dojmem. Máme tu skladbu staré formy\\, v níž hudební mluva zašlých dob oživena je moderními harmoniemi. Zaujala posluchačstvo\\, které hlučným potleskem projevilo skladateli upřímné uznání.“ Národní listy\\, 26. 11. 1926\\, s. 5\\nPatnáctiletý Felix Mendelssohn Bartholdy opatřil svou Symfonii c moll z roku 1824 původně číslem 13. Zjevně ji považoval za další v řadě dvanácti juvenilních symfonií napsaných pro smyčcový orchestr. Není to ale jen přítomnost dechových nástrojů\\, která ji odlišuje od jeho raných děl a která skladatele přiměla k zavedení nové číselné řady. První symfonie c moll svou výstavbou totiž ční nad předchozími skladbami a udivuje zralostí svědčící o mimořádném talentu mladičkého autora. Beseda s dramaturgem a jeho hosty se koná v 18.00 v ředitelském salonku. Kapacita je omezena\\, rezervujte si své místo na adrese besedy@filharmonie-brno.cz do středy 12.00 hodin v týdnu\\, kdy se koná koncert.  \\n
END:VEVENT
END:VCALENDAR