BEGIN:VCALENDAR
VERSION:2.0
PRODID:-//TapTime//TapTime//CS
CALSCALE:GREGORIAN
METHOD:PUBLISH
BEGIN:VEVENT
UID:event-3906@taptime.fun
DTSTAMP:20260826T113458Z
DTSTART:20261125T230000Z
DTEND:20261125T230000Z
SUMMARY:ZAOCEÁNSKÉ OZVĚNY
DESCRIPTION:WILLIAM BOLCOM Symfonie č. 9\\, česká premiéra\\nSAMUEL BARBER Houslový koncert op. 14\\nBOHUSLAV MARTINŮ Symfonie č. 4 H 305\\nRobert Mc\\nDuffie housle\\nFilharmonie Brnodirigent Dennis Russell Davies\\nKoncert\\, jehož protagonisty budou americký houslista Robert Mc\\nDuffie a náš americký šéfdirigent Dennis Russell Davies\\, nabídne hudbu dvou významných amerických autorů 20. století a Čtvrtou symfonii Bohuslava Martinů\\, zkomponovanou v době působení českého skladatele ve Spojených státech.„William Bolcom je skvělý skladatel. Napsal devět úžasných symfonií a spoustu další výborné orchestrální hudby… Byl doma v broadwayských muzikálech i ragtimu\\, patřil k iniciátorům a hlavním postavám ragtimového hnutí okolo Scotta Joplina. Billovu hudbu jsem poprvé dirigoval v roce 1967 s The Juilliard Ensemble\\, osobně jsme se poznali v 70. letech\\, když jsem působil v St Paul. Bylo mi jasné\\, že si s ním budu rozumět. Na jednom prestižním festivalu ve Francii\\, kde jsem vystupoval\\, měla být uvedena Billova nová skladba. Vyžádali si jeho fotografii\\, a tak jsem ho poprosil: ‚Pošli fotku.ʻ A on poslal fotografii\\, jak sedí na židli\\, v pěkném tričku\\, s dvěma krásnými dívkami po levici a pravici. To byla Billova fotka pro seriózní festivalový katalog…“ Dennis Russell Davies o Williamu Bolcomovi\\nSamuel Barber proslul zejména svým Adagiem pro smyčce\\, orchestrálním aranžmá původně kvartetní věty\\, které poprvé provedl věhlasný dirigent Arturo Toscanini v listopadu 1938 v New Yorku. Barberovo vzrůstající renomé následně vyústilo v objednávku prvního z jeho tří koncertů – houslového. Vyžádal si jej u něj Samuel Fels\\, průmyslník a filantrop\\, jenž chtěl podpořit kariéru svého chráněnce\\, mladého houslisty Isa Briselliho. Ten byl nadšen z prvních dvou vět\\, ale když obdržel větu třetí\\, zklamala jej – připadla mu málo propracovaná. Barber si však za ní stál. Dílo tak premiéroval Albert Spalding – bylo to v únoru 1941 s Filadelfským orchestrem a Eugenem Ormandym. Bohuslav Martinů\\, rodák z Poličky\\, žil postupně v Praze\\, ve Francii\\, v USA a nakonec ve Švýcarsku. Nebylo mu dopřáno\\, aby se po válce vrátil domů. Obor symfonie po většinu svého života ignoroval. Karta se obrátila až v Americe\\, kam Martinů unikl před druhou světovou válkou. Sergej Kusevickij\\, šéfdirigent Bostonského symfonického orchestru\\, si v roce 1942 vyžádal symfonii také u něho. Již dvaapadesátiletý skladatel tak napsal svoji opožděnou první symfonii a slavil s ní úspěch. Povzbuzen pak vytvářel každý další rok novou. Na jaře 1945 složil Symfonii č. 4. Je plná naděje spojené s blížícím se koncem války a možností návratu do Prahy. Poprvé ji uvedl 30. listopadu 1945 Eugene Ormandy ve Filadelfii\\, o rok později 10. října 1946 pak dílo zaznělo v Praze v podání České filharmonie pod taktovkou Rafaela Kubelíka.„Amerika nás přijala dobře a já jsem enormně pracoval\\, ale v myšlenkách jsme byli stále tam u vás…“ Bohuslav Martinů v dopise sourozencům do Poličky\\n
END:VEVENT
END:VCALENDAR