Být nebo nebýt, zabít či nezabít? Otázky skrývající vždy něco nového. Hamleta navštíví duch otce a uloží mu úkol – zabít krále Claudia. Jakkoliv Hamlet ctí svého otce i povinnost pomstít jeho smrt, přesto se mu nechce strýce propíchnout jen kvůli nějaké halucinaci. Má‑li přistoupit k činu, je třeba si to předtím řádně rozmyslet. Pochybnosti, které se v Hamletově duši nastartují, nechuť vydat se cestou násilí a strach, že nedělá dost, aby svého zavražděného otce pomstil, dovede dánského králevice k rozvíjení takových představ o smrti a smyslu lidského života, jimž se v dějinách divadla a umění máloco vyrovná. A stejně jako jiná filozofická umělecká díla, např. Jméno růže nebo Bratři Karamazovi, se i v Hamletovi filozofie uskutečňuje na pozadí krvavé detektivky. William Shakespeare (1564–1616), britský dramatik, herec a básník působil v tzv. alžbětinské době na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Je nejuváděnějším dramatikem všech dob. V jeho dílech se snoubí velký básnický talent se schopností vyhmátnout citlivá místa doby: právě v raně kapitalistické Anglii lidé začali velmi intenzívně řešit individuální ctižádost na úkor daného společenského řádu nebo identitu jednotlivce jako palčivé problémy – a je tomu tak podnes. Velkolepou tragédii režíruje Martin Čičvák. Premiéra: 23. května 2024 v Mahenově divadle