ÓDA NA PLUTONIUM & AMELIA

PHILIP GLASS Symfonie č. 6 „Óda na plutonium“ pro soprán a orchestr

LAURIE ANDERSON Amelia

Iva Bittová zpěv (Glass)

Laurie Anderson zpěv, housle, elektronika

Filharmonie Brnodirigent Dennis Russell Davies

V roce 2026 uplyne 100 let od narození nejvýznamnějšího představitele tzv. beatnické básnické generace Allena Ginsberga, v roce 2027 pak 30 let od jeho úmrtí. Na konci ledna 2027 oslaví devadesátiny Philip Glass a v červnu téhož roku osmdesátiny Laurie Andersonová. V roce 2027 si připomeneme 120 let od narození letkyně Amelie Earhartové a 90 let od jejího úmrtí. Výročí však nejsou na tomto koncertě tím podstatným… …Ozářen pouličními rtuťovými lampami od půlnoci zkoumá Bard historii Plutonia, až do prvního světla rozbřesku přemítá nad pokojnou politikou, jež by si nalezla místo mezi bujícími byrokratickými myšlenkovými formami Národů s hrůznými zbraněmi a Satanským průmyslem, jenž náhle zhmotnil se ve stejný čas po celé světě Vahou Pěti Set Miliard Dolarů… Allen Ginsberg: Óda na plutonium (fragment), přeložil Josef Jařab

Philip Glass vystupoval s Allenem Ginsbergem, doprovázeje přednes jeho básní svými klavírními skladbami. Takto plánovali zpracovat i Ódu na plutonium. Po Ginsbergově smrti se Glass k této myšlence vrátil; původní představa klavírní hudby se mu však proměnila v hudbu pro velký orchestr a Ginsbergův hlas v sopránové sólo. Šestá symfonie byla dokončena v roce 2002. Tři věty díla odpovídají struktuře Ginsbergovy zhudebněné básně: první věta je obžalobou jaderné kontaminace a znečištění, druhá obratem vedoucím k ozdravení a finále zjevením, k němuž dojde prostřednictvím osobní proměny. Premiéra se uskutečnila 3. února 2002 v newyorské Carnegie Hall (Lauren Flaniganová, American Composers Orchestra, dirigoval Dennis Russell Davies). Amelie Mary Earhartová (1897–1937) se v letadle dostala tak vysoko a na takovou rychlost, jak se to do té doby žádné jiné ženě nepodařilo. Roku 1932 – znovu jako první žena – pokořila Atlantik a o pět let později plánovala obletět celý svět. Do kokpitu letounu Lockheed L-10

E Electra spolu s ní usedl navigátor Fred Noonan. Spojení, které posádka udržovala s americkým námořním člunem Itasca, se po jisté době přerušilo. Další osud letadla, pilotky a navigátora jsou už jen předmětem teorií, spekulací, smyšlenek…Amelia, skladba Laurie Andersonové, má dlouhou historii. Původní verze pro velký orchestr vznikla na objednávku American Composers Orchestra a byla premiérována (pod názvem Songs for A. E.) v newyorské Carnegie Hall roku 2000 pod taktovkou Dennise Russella Daviese. Ten skladbu později upravil pro smyčce a poprvé ji provedl spolu se Stuttgartským komorním orchestrem v roce 2003. Tato verze zazněla i v Brně v listopadu 2019 (a stala se základem pro album Amelia Laurie Andersonové s účastí našeho orchestru). Nyní se můžeme těšit na původní verzi symfonickou. „Slova použitá v Amelii jsou vytažena z pilotních deníků Amelie Earhartové, z telegramů, které psala svému muži Georgeovi, a z mé představy o tom, na co může myslet žena létající po celém světě.“ Laurie Anderson