ULLMANN & MAHLER

VIKTOR ULLMANN Klavírní koncert op. 25

GUSTAV MAHLER Symfonie č. 5 cis moll

Jan Bartoš klavír

Filharmonie Brnodirigent Dennis Russell Davies

Viktor Ullmann, skladatel židovského původu, syn důstojníka rakousko-uherské armády narozeného v Jihlavě (kde své dětství strávil Gustav Mahler), žák Arnolda Schönberga a Aloise Háby, prožil podstatnou část svého krátkého života v tehdejším Československu v kontaktu s německou i českou kulturou. V září 1942 byl deportován do koncentračního tábora v Terezíně; jeho život skončil o dva roky později v osvětimské plynové komoře. V hudbě se po celý svůj život až extaticky obdivoval Gustavu Mahlerovi. Klavírní koncert (1939) vznikl ještě před deportací, avšak již v době, kdy Ullmannova hudba podléhala nálepce „zvrhlého umění“ přidělované nacionálním socialismem. Ullmann koncert napsal pro Juliettu Arányiovou, mladou klavíristku ze Slovenska, která se svého času významně podílela na hudebním životě Bratislavy. Potkal ji však týž osud jako Ullmanna. Byla deportována do Terezína, kde pořádala koncerty; ten poslední, památný a zasvěcený Mozartově hudbě, se uskutečnil 17. dubna 1944. Krátce poté byla Arányiová povolána do osvětimského transportu a svůj klavír už nikdy nerozezvučela… Ullmannův Klavírní koncert se prvního provedení dočkal teprve 28. dubna 1992 ve Stuttgartu (Konrad Richter, Deutsches Sinfonieorchester, dirigent Gerd Albrecht). Kališťského rodáka Gustava Mahlera lze s jeho devíti dokončenými symfoniemi považovat za dovršitele romantické symfonie 19. století. Symfonie č. 5 cis moll vznikla v letech 1901–1902, k jejímu prvnímu provedení došlo 18. října 1904 v Kolíně nad Rýnem pod taktovkou autora. K pozdější popularitě symfonie přispěla přítomnost Adagietta ve Viscontiho proslulém životopisném filmu Smrt v Benátkách.„Milá Almši! Jen krátce! Jsem v jediném kole. Včerejší generální zkouška dopadla velmi dobře! Provedení znamenité. Obecenstvo ohromně soustředěné a pozorné, i když v prvých větách zdrženlivé! Po Scherzu se dokonce několikrát ozval sykot. – Adagietto a Rondo, myslím, že prorazilo. Přijelo mnoho hudebníků odjinud, dirigentů atd. Hinrichsen je nadšen a horlivě si zajišťoval moji VI. (…) Že zde nejsi, Almši, to mi všechno zkazilo, celá ta věc je mi skoro lhostejná. Měla bys z díla radost!“ Gustav Mahler své ženě Almě, 18. 10. 1904

Mahler a Brno

Dne 11. listopadu 1906 Mahler vystoupil v Německém domě spolu s orchestrem Brünner Philharmoniker a řídil provedení své První symfonie D dur. „Mahlerova přítomnost dodala koncertu příchuť senzace,“ psalo se v dobové kritice. „V zaplněném sále panoval posvátný klid, přerušovaný jen dunivým potleskem, který vybuchl po každé větě symfonie D dur. U dirigenta Mahlera nepozorujeme žádné extravagantní pohyby paží, jak je často zpodobňován v karikaturách. Stačí mu jen klidný náznak, sotva pozorovatelný zdvih ruky nebo mírně odmítavé gesto…“Dne 28. listopadu 1934 se v brněnském Blahoslavově domě uskutečnila světová premiéra Mahlerovy původní třívěté verze Písně žalobné. V přímém přenosu ji odvysílala brněnská rozhlasová stanice. Provedení řídil Mahlerův synovec Alfred Rosé a podílel se na něm orchestr brněnského rozhlasu, tedy jedno ze dvou symfonických těles, z nichž se později etablovala brněnská filharmonie.